Jirka Kubový

Dneska bylo dost horko, kolem 34° C, ale podle předpovědi by měla přijít bouřka. Na kole jsem tedy vyjel ráno kolem šesté a odpoledne jsme se šli s Olinou ochladit do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Prohlédli jsme si jen venkovní expozice, které obsahují cca 3 000 druhů rostlin, přenášených od r. 1904 z původních středoevropských lokalit; představují tedy i ojedinělou genofondovou sbírku.

Středoevropská květena je základní venkovní expozice založená současně se zahradou a průběžně doplňovaná. Její skalková část byla vybudována z vápence dovezeného z Českého krasu (odtud neformální název „Karlštejn“) s romantizující jeskyní dnes porostlou břečťanem. Je rozčleněna na svažitý vápencový reliéf a plochou stinnou „hájovou“ část s dominantním stromem Pterocarya fraxinifolia, náležejícím k nejstarším stromům v zahradě; obě části protéká potok zakončený jezírkem.

Ve vystavených exponátech Geologického parku je zakódována bohatá, bezmála 600 mil let trvající historie geologického vývoje hornin České republiky. Návštěvník tak má možnost shlédnout horniny vznikající např. při podsouvání litosférických desek (granulit), kolizi kontinentů (pararuly), kolapsu horstev (slepence), usazování v mořích či jezerech (pískovce a opuky), doklady dávné sopečné aktivity (bazalt), horniny vzniklé ve velkých hloubkách (peridotity) nebo naopak na zemském povrchu (pískovce).

Skleníkovou část si necháme na jindy, protože, co si budeme nalhávat, skleník byl dneska venku. Proto jsme také dodržovali pitný režim.