Jirka Kubový

Zase jednou Láďa naplánoval s předstihem několika týdnů vyjížďku na přelom září a října. Jako vždycky vyšlo počasí naprosto bezchybně. Trasu tvořil okruh kolem Loděnice, zčásti po asfaltu a z části po polních a lesních cestách i necestách. Jednu chvíli to vypadalo, že se to nedá projet ani na koni a ani pěšky to nebylo nic moc. Mouchy žraly, pot se lil, prostě paráda. Takže jako vždycky, nakonec pohoda a užili jsme si to.

Na jednom rozcestí utrousil Láďa parádní výrok. Měli jsme na vybranou: buď vlevo z kopce po docela slušný cestě nebo vpravo do kopce, přes klády, kopřivy, křovím a kdo ví co ještě. Láďa usoudil, že vpravo nebudeme ztrácet vejšku. Takže až bude někdy zase stát cesta za prd, budou mě žrát mouchy a budu popálenej od kopřiv a podrápanej od trní, budu vědět, že "vejšku jsem neztratil" :-).