Jirka Kubový

O necelý týden po focení vodopádů jsem opět s Jardou Horou absolvoval fotovýlet, tentokrát do kostela duchů sv. Jiří v Lukové.

Omítka se loupe, zdivo drolí, dřevěné lavice se rozpadají, prach se snáší z dřevěných trámů. Mezi tím vším, tiše jako pěna, sedí nehybné, tajemné postavy. Sedí a na něco čekají? Nebo jen bez hlesu přihlížejí, co se s jejich příbytkem děje? Je to tu vůbec jejich, nebo jak se tu objevily?

Vše začalo, když se student Jakub Hadrava rozhodl, že jako téma své bakalářské práce ztvární právě tyto sochy. Ty měly představovat věřící obyvatele, kteří v minulosti v Lukové žili. „Netuším, co mu bylo předlohou, ale jistě si vyhledal nějaké archivní materiály o Lukové. A na hřbitově jsou fotky na náhrobcích, takže věděl, jak ti místní lidé vypadali. A pak už to byla jeho fantazie, ta umělecká práce,“ říká bývalý průvodce kostelem v Lukové Petr Koukl.