Jdi na obsah Jdi na menu
 


2021 Potápky

S jakými problémy se musí potápky potýkat v každoročním „závodě“ o úspěšné vyvedení mláďat v podmínkách našich rybníků, pochopíme, když je v následujících řádcích budeme sledovat po celou dobu jedné hnízdní sezony. Příprava na hnízdění začíná několik měsíců před jeho počátkem, v období, kdy potápky tráví chladnou část roku na svých zimovištích nacházejících se na nezamrzajících nádržích, řekách nebo v blízkosti mořského pobřeží. Na tato místa je z hnízdišť vyhnalo postupné zamrzání rybníků. Zde se potápky nezřídka v celých skupinách věnují lovu potravy. Tu tvoří v zimě především drobné ryby, a to často i u druhů, které se v hnízdní době specializují na lov vodních bezobratlých. V případě tuhých zim se ptáci musí za potravou častěji přesouvat na nová loviště, nemluvě o tom, že kruté mrazy mohou způsobit i jejich hromadný úhyn. Průběh zimy a nalezení vhodných potravních zdrojů v tomto období tedy podmiňuje úspěšnost následující hnízdní sezony.

S nástupem jara se potápky vydávají hledat hnízdní lokality. Jak při hledání postupují? Podle jakých kritérií si vybírají hnízdní vody, není zcela známo, i když je zřejmé, že důležitou roli hrají konkrétní podmínky na lokalitě – hnízdní porosty nebo potravní nabídka. V případě přítomnosti dalších potápek na vybrané lokalitě dochází k soupeření o hnízdní teritoria a často jde při něm o skutečné fyzické konflikty. Jinak ovšem může počátek hnízdní sezony probíhat u starších ptáků. Potápky se chovají přísně monogamně a v páru nezřídka tráví i celou zimu. Vzhledem k tomu, že jsou relativně dlouhověké (běžně se dožívají 10 a více let), monogamie se jim opravdu vyplácí. Páry se navzájem dobře znají a zdá se, že se spolu také pravidelně vracejí na známá místa. To se týká i hnízdního rybníka a dokonce hnízdního teritoria. Výběr hnízdiště lze v takovém případě označit za určitou tradici. Po léta spárovaní ptáci pak po brzkém návratu na hnízdiště neztrácejí čas ani síly s dlouhými námluvami, hledáním hnízdního okrsku a podobně, takže začínají brzy s vlastním hnízděním, jejich snůšky mají často více větších vajec, což se výsledně může projevit jejich vyšší hnízdní úspěšností.

Popsané mechanismy jsou teoreticky známy již delší dobu, i když podrobné empirické studie, které by je potvrdily, stále chybějí. Mnohá pozorování však napovídají, že dlouholetá monogamie u potápek takto může fungovat. Na výběr hnízdiště má samozřejmě vliv i předchozí hnízdní sezona. Bylo totiž prokázáno, že se na stejná hnízdiště vrátily spíše ty páry, které v něm před rokem úspěšně vyvedly mláďata. Naopak páry, u nichž tehdy došlo ke ztrátám, např. vlivem predace, se spíše poohlédnou po nových místech, což má za následek pozdější začátek jejich hnízdění.

Že to nemají jednoduché ani mláďata je zachyseno na posledních pěti fotkách. Táta roháč ulovil rybu, jeden prcek ji spolkl na ex, ten druhý se naštval a došlo k tahanici o sežranou rybu. Táta s mámou jen přihlíželi, protože úlohou rodičů je připravit potomky na život a ten se s nikým nemaže.