Jdi na obsah Jdi na menu
 


1988 Pirát

V devadesátých letech minulého století jsem pracoval v SVÚSS v Běchovicích. Současně jsem dálkově studoval na ČVUT. Výzkumák měl tehdy pro zaměstnance na Slapské přehradě vlastní, na tehdejší dobu slušně vybavené, rekreační středisko, které bylo svým inventářem silně orientováno na vodní sporty. Kromě kanoí a laminátových veslic byl k dispozici windsurfing a také poněkud zanedbaná plachetnice Pirát. Časem jsem se s touto lodí "skamarádil" a rozhodl se přivést ji do jiného (lepšího) stavu.

Naštěstí jsem měl k dispozici 80 dní studijního volna na diplomovou práci, na které jsem intenzivně pracoval už v zimě, a nějaký čas jsem vyšetřil i k opravě lodě. Ve skladu sportovních potřeb jsme našli náhradní stěžeň a ráhno, kování a upínačky jsem použil původní. Jedna kamarádka - švadlena - ušila persenik, NOE Neratovice dodal lodní kování, v Náchodě ušili nové plachty já pak jsem strávil hezkých pár večerů natíráním a broušením trupu. Mahagonová paluba vynikla pod bezbarvým epoxidovým lakem a když pak ještě přibylo nové kormidlo a ploutev, vypadala loď k nepoznání.

MČR v lodní třídě Pirát 2011

Několik květnových dní pak padlo na zajetí plachet a vytrimování takeláže a jeden týden jsem nakonec strávil na lodi, v které jsem i spal a objevoval různá zákoutí Slapské přehrady. Přečkal jsem několik bouřek, dva dny jsem neměl co jíst (bylo před sezonou a nákupní možnosti byly dost omezené), vařil jsem na ohni a doplachtil až pod přehradu vodní nádrže Kamýk. Před obhajobou diplomky to bylo úžasné nabrání psychických sil a je to dosud pro mne jeden z nejsilnějších zážitků. K lodi jsem se ještě několik let vracel i potom, co jsem změnil zaměstnání.